Mýty o sdílení elektřiny: Jak funguje sdílení elektřiny v praxi?

Sdílení elektřiny je jedním z největších kroků, které česká energetika za poslední roky udělala. Přesto kolem něj stále koluje řada polopravd a mýtů. Někteří si myslí, že si mohou elektřinu „schovat na později“, jiní očekávají, že díky sdílení přestanou platit distribuci nebo že všichni členové musí mít stejného dodavatele.

Jaká je ale realita?

V tomto článku vysvětlíme, jak sdílení elektřiny skutečně funguje, kdo se může zapojit, kolik služba stojí a na co si dát pozor. Ukážeme také, proč je komunitní energetika zajímavou cestou pro domácnosti, bytové domy i firmy.

Co je sdílení elektřiny a jak funguje?

Princip je jednoduchý. Pokud vyrábíte vlastní elektřinu, například z fotovoltaické elektrárny, nemusíte přebytky posílat pouze do distribuční sítě. Můžete je sdílet s dalšími odběrnými místy – například s rodinou, sousedy, členy bytového domu nebo dalšími provozovnami své firmy.

Ve skutečnosti se žádná elektřina fyzicky nepřelévá od jednoho domu ke druhému. Vše funguje digitálně. Chytré elektroměry zaznamenávají výrobu i spotřebu v patnáctiminutových intervalech a data následně zpracovává Elektroenergetické datové centrum (EDC), které určí, kolik vyrobené energie připadne jednotlivým členům skupiny. 

Díky tomu může komunitní energetika efektivně fungovat bez budování nových kabelů nebo složitých technických řešení.

Kdo může sdílet elektřinu?

Sdílení dnes mohou využít například:

• rodiny mezi více nemovitostmi, 
• sousedé, 
• bytové domy a SVJ, 
• obce, 
• firmy, 
• energetická společenství. 

Podmínkou je registrace skupiny sdílení a distributorem osazený chytrý elektroměr. 

Kolik sdílení stojí?

Samotná cena za sdílenou elektřinu není pevně daná. Členové skupiny si ji určují mezi sebou.

Nadále ale platíte prostřednictvím svého dodavatele za elektřinu, kterou ze sítě skutečně odeberete. Výjimkou je sdílení uvnitř bytového domu, kde se za sdílenou elektřinu neplatí distribuční poplatky, protože energie neopouští objekt. 

Jaké jsou nejčastější rozšířené mýty o sdílení elektřiny vs. jaká je realita v praxi?

Mýtus 1: Elektřinu si uložím a spotřebuji třeba za týden

To je jeden z nejčastějších omylů.

Sdílení není virtuální baterie. Vyrobená energie se přiřazuje pouze ve stejném patnáctiminutovém intervalu, ve kterém byla vyrobena. Pokud ji nikdo ze skupiny v daný okamžik nespotřebuje, nelze ji využít později prostřednictvím sdílení. 

Mýtus 2: Elektřinu vyrobím doma a o víkendu ji spotřebuji na chatě

Pouze pokud výroba a spotřeba proběhnou ve stejném čtvrthodinovém intervalu.

Nejde tedy o přenos energie v čase, ale pouze o její rozdělení mezi odběrná místa ve stejný okamžik.

Mýtus 3: Čím více lidí ve skupině, tím větší úspora

Ne vždy. Velikost skupiny sama o sobě nezaručuje lepší výsledky. Důležitější je, aby výroba a spotřeba jednotlivých členů na sebe co nejlépe navazovaly.

Ideální je, když někdo vyrábí elektřinu právě ve chvíli, kdy ji ostatní potřebují.

Mýtus 4: Při sdílení sousedovi neplatím distribuční poplatky

Záleží na typu sdílení. Pokud sdílíte elektřinu mezi různými odběrnými místy přes distribuční síť, distribuční poplatky se uplatňují podle pravidel distributora.

Jiná situace nastává v bytovém domě. Tam se elektřina vyrábí i spotřebovává za hlavní domovní přípojkou, takže distribuční síť není využita a distribuční poplatky za sdílenou elektřinu se neplatí. 

Mýtus 5: Všichni musí mít stejného dodavatele

Nemusí. Dodavatel elektřiny není podmínkou pro zapojení do sdílení. Sdílení funguje nezávisle na tom, od koho elektřinu nakupujete. Pokud ale chcete ze sdílení vytěžit maximum, vyplatí se zvolit tarif, který umožňuje lépe reagovat na aktuální výrobu i spotřebu.

Právě proto je vhodné sdílení elektřiny propojit s tarifem SPOT, který umožňuje využívat aktuální tržní ceny a lépe optimalizovat spotřebu domácnosti. 

Na co si mám dát pozor při sdílení elektřiny?

Než se do sdílení pustíte, vyplatí se myslet na několik důležitých věcí.

• všichni účastníci potřebují chytrý elektroměr s průběhovým měřením
• je potřeba skupinu správně registrovat
• sdílení není náhradou bateriového úložiště
• největší přínos má tehdy, když výroba i spotřeba probíhají ve stejnou dobu
• je vhodné nastavit pravidla rozdělování elektřiny mezi členy skupiny

V praxi se ukazuje, že největší efekt přináší kombinace sdílení, chytrého řízení spotřeby a vhodně zvoleného tarifu. 

Co mám dělat, pokud chci sdílet elektřinu v rámci rodiny, bytového domu nebo mezi firmami?

Postup je podobný. Nejprve je potřeba ověřit, že všechna odběrná místa splňují technické podmínky. Poté se vytvoří skupina sdílení a zaregistruje se v systému EDC.

Rozdíl spočívá hlavně v tom, kdo bude elektřinu sdílet.

• Rodina – nejčastěji rodinný dům a byt nebo chata. 
• Firmy – více provozoven nebo areálů. 
• Bytové domy – výroba ze společné fotovoltaiky pro jednotlivé byty. 

Sdílení elektřiny v bytovém domě – jak na to a jaká je praxe?

Právě bytové domy patří mezi nejzajímavější využití sdílení. Fotovoltaika na střeše vyrábí energii, která se rozdělí mezi společné prostory a jednotlivé byty podle nastavených pravidel.

Velkou výhodou je, že elektřina zůstává uvnitř domu. Proto se za její sdílení neplatí distribuční poplatky.

Zkušenosti z praxe ukazují, že dobře nastavené sdílení pomáhá zvýšit využití vlastní výroby, snižuje náklady na elektřinu a zkracuje návratnost investice do fotovoltaiky. 

Sdílení elektřiny dává největší smysl tehdy, když funguje chytře

Samotné sdílení elektřiny není zázračným řešením, které odstraní všechny náklady na energie. Pokud je ale správně nastavené, dokáže výrazně zvýšit využití vlastní výroby a snížit množství elektřiny nakupované ze sítě.

Nejlepších výsledků dosahuje v kombinaci s dynamickým tarifem, který dokáže využít proměnlivé ceny na trhu. Právě tak lze naplno využít potenciál, který dnes komunitní energetika nabízí.