Obnovitelné zdroje energií je drahá, jde o rejdiště solárních baronů, nepatří ke stabilním zdrojům energie a větrné elektrárny ničí naše zdraví. O zelené energii stále koluje celá řada mýtů. Vybrali jsme pět z nich, se kterými se setkáváme nejčastěji. Kterým věříte vy?
1. Zelená energie je drahá
Ano, to se v některých případech, zvlášť u tradičních dodavatelů energií, může stát. Výrobní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů přitom podle Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje klesla od roku 2010 o 82 %. Dodavatelé vyšší částku na faktuře odůvodňují náklady na administrativu a získání potřebných certifikátů záruky původu elektřiny. Ani tyto certifikáty ale nemusí znamenat, že elektřina, za kterou domácnosti platí, pochází z obnovitelných zdrojů. S certifikáty se totiž volně obchoduje a někteří dodavatelé jimi mohou prokazovat elektřinu jinak vyrobenou třeba z uhlí.
S těmito praktikami se rozhodl zatočit nový český startup bezDodavatele. „Přes službu bezDodavatele zaplatíte přímo tuzemskému výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Částka tak přesně kopíruje aktuální cenu na trhu bez jakýchkoliv spekulací třetích stran,“ vysvětluje zakladatel startupu Robert Chmelař. A dodává, že bezDodavatele cenu elektřiny nijak neovlivňuje. Za zprostředkování čisté energie od českých výrobců si účtuje malý denní poplatek, který se pohybuje stejně jako cena za Netflix nebo Spotify.
2. Jak si budu svítit, když bude venku zataženo?
Bojíte se, že pokud přejdete na zelenou energii a budete si chtít uvařit čaj ve chvíli, kdy je pod mrakem a nefouká, bude na vás vaše varná konvice bez energie jen smutně hledět? Vedle fotovoltaiky a větrných elektráren existuje celá řada zdrojů, které fungují velmi stabilně bez ohledu na roční období nebo denní dobu. Jedná se například o zařízení na zpracování biomasy, bioplynové stanice nebo přečerpávací elektrárny. Zároveň se vyrobená elektřina průběžně akumuluje ve speciálních bateriích nebo setrvačnících, díky kterým dokáží obnovitelné zdroje pokrýt potřeby celého dne. Přesto si však musíme uvědomit, že do zásuvky nám neputuje pouze zelená elektřina, ale každá z domácností je připojena na společnou síť, do které dodávají všichni výrobci elektřiny. Nikdy se tak nestane, že si kvůli špatnému počasí večer nepustíte svůj oblíbený film v televizi.
3. Obnovitelné zdroje jen ždímají naše peněženky
Obnovitelná energetika je mnohými chápána jako zlatý důl na státní i evropské dotace, kauzy ohledně rapidního růstu polí solárních panelů jsou toho důkazem. Pojem solární baroni pak fotovoltaiku v očích veřejnosti na dlouhá léta zdiskreditoval. Nyní jsou ale pravidla pro financování solárních panelů úplně jinde. Dotační programy, jako třeba Nová zelená úsporám určená domácnostem, jsou financovány z prodeje emisních povolenek, nikoliv z kapes daňových poplatníků. Podobné financování je připraveno i pro firmy. Ty si ale často, kvůli složité administraci dotačních programů, pořizují fotovoltaické systémy na vlastní náklady. Místo obrovských solárních parků tak naopak vznikají malé domácí a firemní elektrárny. A tím můžeme rovnou navázat na další mýtus spojený s fotovoltaickými panely.
4. Zelená elektřina? Lány fotovoltaických panelů a nevyužitá půda
Fotovoltaika patří v rámci obnovitelného českého energetického mixu mezi významné hráče. Lány solárních panelů, které jsou trnem v oku nejednoho výletníka, ale rozhodně nejsou původcem většiny české čisté elektřiny. V rámci obnovitelných zdrojů se podle Eurostatu podílí jen na čtvrtině vyrobené elektřiny, podobné množství vyrábějí také bioplynky nebo stanice na zpracování biomasy.
V některých zemích už přesto začala fungovat tzv. agrivoltaika, která představuje řešení, jak zapracovat fotovoltaické panely do zemědělských oblastí. Odpadá tak dilema, zda využít pole pro zemědělství nebo výrobu elektřiny. Možné je totiž obojí. Dalším alternativním zdrojem energie je instalace OZE na brownfieldech nebo území zdevastovaném těžbou, které v tuto chvíli nemá další využití.
Nesmíme ale zapomenout, že solární panely nejsou zdaleka jen na polích a v krajině. Jejich obrovský potenciál je především na střechách rodinných domů i výrobních hal po celé republice. Jen za minulý rok se do distribuční sítě připojilo přes 3 400 nových střešních elektráren a jen jedna pozemní elektrárna. Jsme tak svědky nového trendu, kdy se solární panely postupně začínají využívat na novostavbách, veřejných budovách i rodinných domech, které si mohou vyrábět svou vlastní elektřinu i bez potřeby zastavěných lánů v české krajině.
5. Pokud naše domácnost přejde na OZE energii, je to jako kapka v moři
Někteří si možná říkají, že je přechod na obnovitelnou energii dobrý nápad, jedna bezuhlíková domácnost ale nic moc nezmění. Průměrná menší domácnost spotřebuje ročně asi 2,5 MWh, přechodem na zelenou elektřinu může ušetřit 1 282 kg CO2. To je, jako bychom zasadili 58 plně vzrostlých stromů. Rodina s velkou spotřebou nad 12 MWh může ušetřit více než 6 tun CO2. Stromů, které by dokázaly eliminovat takové množství už by bylo 280. A víte, kolik domácností je v Česku? Téměř 5 milionů! Nebavíme se přitom o emisích z dopravy, energetiky nebo průmyslu.
„Každý z nás může ovlivnit, komu bude posílat peníze za elektřinu. Můžou to být firmy, které mají ve svém energetickém mixu z více než poloviny zastoupena fosilní paliva, nebo to můžou být čeští výrobci čisté energie,“ vyzdvihuje Chmelař podstatu bezDodavatele. A dodává, že jedna domácnost toho sice moc nezmění, čím víc odběratelů ale bude čistou energii vyžadovat, tím víc bude růst její podíl na úkor té špinavé. A tím víc budou také tradiční dodavatelé do obnovitelných zdrojů investovat, protože pochopí, že se jim to ekonomicky vyplatí. O to větší bude i podpora politických stran.
To není vše
Ještě nejste u nás?
Pořiďte si zelenou elektřinu a zelený plyn
bez prostředníků a závazků.
